Jednou z povinnych polozek na seznamu kazdeho zkuseneho cestovatele v nove navstivene zemi je ochutnavka lokalni verze “ohnive vody”. A jelikoz nejsme zadni greenhorni, zhostili jsme se tohoto ukolu odpovedne hned v prvni hospode na ceste z letiste.
Na stul jsme dostali cachacu, mistni verzi rumu tedy palenky z cukrove trtiny a hned po prvni dousku jsme vedeli, ze cachaca se stane dalsi nepostradatelnou soucasti nasi expedicni lekarny, jako povestny vypalivac cerva.
Ale jako by se k nam v tu chvili stestena otocila zady, vsichni muzsti clenove vypravy zacali od te doby pocitovat plizive priznaky prichazejici choroby a dozadovali se osetreni cachasou a to dokonce nekolikrat denne. Vypada to ale, ze cachasa jako lek funguje dobre, jelikoz zadne vaznejsi priznaky chorob se ve skupine zatim neobjevily.
Dalsi zajimavosti je samotny nazev cachaca (cti kašása), ktery rozhodne nevynika svoji zapamatovatelnosti. Bez pomoci jsme ho trefili snad jen jednou a mozna i proto se v nasi skupine zacaly pouzivat alternativni mnohem libozvucni nazvy čačaradza a čučombura. A dalsi budou zrejme nasledovat..
Viva cachaca!
teda chlapi, to vypadá super :-)
OdpovědětVymazat